O nás

Jmenuji se Miroslav Benešovský a dlouhou dobu jsem pracoval v různých firmách a různých odvětvích, kde se "nasazovaly počítače", jako analytik. Analytik je člověk, který žije na pomezí mezi uživateli počítačů a lidmi, kteří pro počítače dokáží vyvinout aplikace, které pak těmto uživatelům slouží.

Původně jsem pracoval na vysoké škole, začínal jsem jako programátor, studoval jsem databáze a později disciplínu zvanou softwarové inženýrství. V té jsem se zabýval metodami vývoje software (SW). Ze školy jsem odešel a nabyté teoretické znalosti jsem využil v různých oblastech jako je státní správa, energetické a rozvodné firmy, zdravotnictví, pojišťovnictví, bankovnictví. Postupně jsem pracoval opět i jako programátor, jako IT analytik, a později i jako business analytik. V počátečním období jsem přičichl i k práci vedoucího projektu. Od té doby tuto práci nikomu nezávidím.

Po několika letech, již jako senior analytik, jsem pracoval ve velké pražské bance. Tam jsem převzal terminologii pro rozdělení kolegů na IT lidi a business lidi.

IT lidé byli ti, kteří se v různých rolích zabývali vývojem, údržbou a provozem softwarových systémů (SW systémů, SW aplikací, modulů, komponent apod). Lidé z businessu ( businnes lidé) dělali práci, která dělá banku bankou a kteří jsou vzhledem k IT lidem zadavatelé a uživatelé SW modulů, komponent a subsystémů.

Toto rozlišování se ukázalo jako velmi užitečné i v jiných oblastech, překvapivě i na vysoké škole, kde jsem v závěru své profesní kariéry pracoval. Proto toto rozlišení používám i ve svých článcích.

Vyšší věk nemá jen nevýhody. Většinou už máte dost času na to, abyste se mohli podívat na věci s odstupem, na své profesní úspěchy i chyby (a o těch nemusíte nikomu nic říkat). A můžete to pojmout i jako jistou intelektuální rozcvičku: sesumírovat si získané poznatky a celé to uspořádat a popsat.

Rolí, posláním a někdy taky údělem analytika je být mostem(rozhraním) mezi světem bussinesu a světem IT. Možná i proto, že v současné době již analýzy nedělám, chci zdůraznit hlavně to, co je nejvíce důležité, co se nemění ani s novými technologiemi. Myslím, že je to o komunikaci lidí, kteří jsou sice "na různých stranách mostu", ale jejich úkolem je pochopit své role, vyjít si vstříc a přejít ten most společně. Pokud k tomuto pochopení mé články přispějí, budu rád.

Jmenuji se Zdenko Staníček. Ve svém profesním životě jsem sehrál mnoho rolí. Původem jsem matematik, stejně jako Ben. Karierní dráhu jsem začal jako programátor a pak pokračoval jako IT analytik, posléze business analytik a architekt informačních systémů. Druhou polovinu své kariéry jsem pracoval jako manažer projektů a programů a působil jako konzultant jak v oblasti business analýz a architektur IS, tak projekt/program managementu. K tomu jsem přibral i poradenství ve formování a vedení firem a organizací, zejména v oblasti IT strategií a celkových firemních strategií. Spoluzaložil jsem a vedl několik firem s obdobnými předměty podnikání.

Vedle toho jsem ještě 15 let přednášel na Fakultě Informatiky (učil jsem to, co jsem v praxi dělal), založil tam nový studijní obor Service Science, Management, and Engineering, byl jeho prvním odborným garantem a vychoval několik velmi úspěšných Ph.D. absolventů. Součástí oboru byla skutečná intenzivní spolupráce s IT firmami, v rámci které všichni studenti pracovali jeden semestr studia v partnerských firmách (nejsilnější bylo toto partnerství s firmou IBM v Brně). Studenti rozhodně nebyli "podržtašky", ale zastávali relevantní pozice vzhledem ke svému studijnímu oboru. Studijní obor SSME jsem připravil a rozjel tak, že úspěšně funguje již více než 10 let po mém odchodu z fakulty.

Poslední role, která se mi prolínala celou kariérou je svázána s jednou otázkou, kterou jsem si (vždycky a při jakémkoli činění) kladl a snažil se i odpovědět: PROČ?? Proč jsou věci jak jsou, proč se něco dělá tak a ne jinak, proč některá úsilí jsou úspěšná a jiná ne. A taky: proč s někým se spolupracuje hladce a s výsledky, zatímco s jinými to drhne a někdy vůbec nejde. Touto rolí je role vědce. V minulosti jsem napsal řadu odborných článků, ale postupně jsem čím dál línější a chybí mi motivace: proč něco psát, když to stejně nikdo nečte, když čte, tak nerozumí, když rozumí, tak nechápe.

Mirek Ben mne přivedl kdysi v začátcích mé kariéry k databázím a datovým modelům. A to se stalo "kořenem stromu" mých profesních rolí. V mládí jsem hodně četl Platónovy dialogy, a tak jak Ben má rád "Obrázky z dějin …", já mám rád "profesní dialogy". A tak jsme se spolu dohodli, že na tomto webu takový dialog povedeme. Třeba bude mít aspoň srovnatelně čtenářů, jako mají dnes Platónovy dialogy.